Ten, kdo řekl, že štěstí se nedá koupit, zapomněl na štěňata ! . . . ( Gene Hill )

Listopad 2006

Vítejte !

22. listopadu 2006 v 4:41 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Úvod
Vážení milovníci zlatých retrieverů, těchto báječných "zlatých" chlupáčů !!! ...
mnohým z Vás blog představovat nemusíme.
Zdá se, že jste si ho vyhledali sami, a doufáme, že se na něj rádi budete vracet !!!
Přejeme si, abychom rubriky i s Vaší pomocí, co nejrychleji doplňovali.
Pro Vaše příspěvky a hlavně zkušenosti jsou zde uchystány rubriky, jako je FORUM, INZERCE, BLAHOPĚJEME a POMÁHÁME, kam se můžete hned vyjádřit vložením komentáře nejen k již předepsaným tématům, ale můžete i vkládat ODKAZY na své i jiné internetové stránky, servery, obchody on - line a navrhnout i témata nová nebo se vyjádřit ke stávajícím článkům na blogu.
Tento blog vznikl na základě četných dotazů do naší chovatelské stanice, jelikož se zabýváme především chovem a výcvikem zlatých a labradorských retrieverů a smyslem tohoto blogu je snaha podělit se navzájem o zkušennosti s chovem, výcvikem a hlavně mít stálý zdroj informací, který vznikne právě ve spolupráci s Vámi !
Pokud máte zájem, zde je ikonka :
pro vložení do Vašich stránek, a jsme přesvědčeni, že Vám tento blog může jen Vaší prezetaci webu zpestřit. Nic za to nepožadujeme, ani my z toho nic netěžíme, tento blog je vytvořen s dobrým úmyslem dozvědět se vše o zlatých retriverech a jen doufáme , že nebude zneužíván.
Zde je zdrojový kód HTML ikonky :
<A HREF="http://zlaty-retriever.blog.cz" target="_parent">
<img src ="http://zlaty.retriever.sweb.cz/GOLD.gif" border="0" alt="Vše pro milovníky zlatých retrívrů, těchto úžasných chlupáčů !"></a>
Děkujeme a zachovejte nám svou přízeň !
P.S. Dejte vědět i ostatním o blogu : GOLDEN RETRIEVER !
Pokud nechcete využít rubrik, pište, prosím, na adresu: zlaty.retriever@seznam.cz

Curly Coated Retriever

22. listopadu 2006 v 4:40 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Charakteristika plemene

Curly Coated Retriever

Země původu: Velká Británie.
Celkový vzhled: Silný, živý, chytrého výrazu, s charakteristickou srstí.
Charakteristika : Inteligence s odolností a vytrvalostí.
Povaha : Je přátelský a důvěřivý.
Hlava a lebka : Dlouhá, dobře proporcionálně rostlá plochá lebka, čelisti silné a dlouhé, nejsou hrubé. Široké nosní otvory černé nebo červenohnědé pigmentace.
Oči : Černé nebo temně hnědé. Velké, avšak nejsou vystouplé.
Uši : Poněkud malé, posazené nízko, ležící blízko hlavy, kryté drobnými kudrlinkami.
Morda : Čelisti silné a rovné s dokonalým, pravidelným a úplným nůžkovým skusem, tzn. Že horní řezáky těsně překrývají spodní řezáky a rostou rovně z čelisti.
Krk : Nepříliš dlouhý, bez volné kůže.
Přední končetiny : Ramena jsou velmi hluboká, svalnatá, končetiny jsou dobře svázané k hrudníku.
Trup : Dobře vypružená žebra, hrudník hluboký, nepříliš dlouhý v bedrech nebo přestavěný v zádi.
Zadní končetiny : Silné, svalnaté, hlezna jsou nízká s dobře zaúhlenými kolenními klouby.
Tlapy : Kulaté, kompaktní, prsty jsou dobře klenuté.
Prut : Úměrně krátký, nesený rovně, porostlý kudrlinkami, zužující se směrem ke konci, nikdy není pohyblivý nebo stočený.
Pohyb : Živý a prostorný.
Osrstění : Spousta kudrlinek pokrývá celé tělo, což je hlavním a nejdůležitějším znakem tohoto plemene.
Zbarvení : Černé a hnědé.
Velikost : Optimální výška v kohoutku : psi 68,5 cm a feny 63,5 cm.
Vady : Jakékoliv odchylky od výše uvedených bodů musí být považovány za vady a jejich závažnost musí být vztahována podle stupně projevu vzhledem ke standardu.
Poznámka : Psi musejí mít dvě zřetelná normální varlata, zcela sestouplá do šourku.

Flat Coated Retriever

22. listopadu 2006 v 4:39 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Charakteristika plemene

Flat Coated Retriever

Země původu: Velká Británie
Celkový vzhled: bystrý, živý pes střední velikosti, inteligentního výrazu, který se vyznačuje silou bez nemotornosti a plemenným typem bez přílišné vyzáblosti
Charakteristika: všeobecně nadaný pes s vrozenými loveckými vlastnostmi, optimistický a přátelský, což ukazuje veselým pohybem prutu.
Temperament: přátelský a klidný
Hlava a lebka: hlava je dlouhá a krásně tvarovaná. Lebka je plochá a přiměřeně široká, má nevýrazný stop, který nikdy nezdůrazňuje obličejové rysy. Čenich je správně vyvinutý, nozdry jsou rozevřené. Čelisti jsou dlouhé a silné, schopné nést zajíce nebo bažanta.
Oči: středně veliké, tmavě hnědé nebo oříškově zbarvené, inteligentního výrazu (kulaté, vypouklé oči jsou velmi nežádoucí). Nejsou umístěny šikmo.
Uši: malé, dobře nasazené, visí dolů podle hlavy.
Morda: čelisti jsou silné, s dokonalým, pravidelným a úplným nůžkovým skusem, to znamená, že horní řezáky těsně překrývají spodní řezáky a rostou rovně z čelistí. Zuby jsou zdravé a silné.
Krk: hlava je dobře nesena na krku, krk je poněkud delší a suchý. Je symetricky šikmo vsazen do plecí, dobře přechází v linii hřbetu, což umožňuje snadný pohyb při slídění za kořistí.
Přední končetiny: hrudník je hluboký a široký s dobře utvářeným hrudním košem, na kterém se mohou volně pohybovat ramena. Pohyb předních končetin je pravidelný. Přední končetiny jsou rovné a mají dobrý kosterní podklad.
Trup: žebra jsou přiměřeně klenutá, krátká a široká. Měkký hřbet je vysoce nežádoucí.
Zadní končetiny: Jsou svalnaté, správně zaúhlené, rovné. Postoj je pevný, široký. Kravský postoj je vysoce nežádoucí.
Tlapy: kulaté a silné, prsty jsou sevřené a správně klenuté. Polštářky jsou tlusté a pevné.
Prut: je krátký, rovný, dobře nasazený, vesele nesený, ale nikdy není nesen nad úrovní zádě.
Pohyb: lehký, plynulý, přímý a vydatný při pohledu zepředu i zezadu.
Osrstění: husté, jemné až středně hrubé, ale kvalitní, přilehlé jak jen to je možné. Končetiny a prut jsou dobře osrstěné. Plné osrstění v dospělosti zvyšuje elegenci jedince.
Zbarvení: pouze černé nebo játrově hnědé.
Velikost: žádoucí hmotnost ve správné kondici : psi 27 - 36 kg, feny 25 - 32 kg. Žádoucí kohoutková výška : psi 58 - 61 cm, feny 56 - 59 cm.
Vady: jakékoliv odchylky od výše uvedených bodů musí být považovány za vady a jejich závažnost musí být vztahována podle stupně projevu vzhledem ke standardu.
Poznámka: psi musí mít dvě zřetelná normální varlata, zcela sestouplá do šourku.

Golden Retriever

22. listopadu 2006 v 4:36 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Charakteristika plemene

Golden Retriever

Země původu: Velká Británie.
Celkový vzhled: symetrický, vyvážený, statný, vyrovnaného pohybu, má laskavý výraz.
Charakteristika: poslušný, inteligentní a vyjadřuje přirozenou pracovní schopnost.
Povaha: laskavý, přátelský a důvěřivý.
Hlava a lebka: vyvážená a dobře stavěná, lebka široká, bez hrubých rysů, dobře sedí na krku, čenich je dobře vyvinutý, široký a hluboký. Délka nosní části je přibližně rovna délce části lebeční, nos je černý.
Oči: temně hnědé, dobře posazené do stran, tmavá víčka.
Uši: střední velikosti, zavěšené přibližně v rovině očí.
Morda: silné čelisti, které mají dokonalý, pravidelný a úplný nůžkový skus, to znamená, že horní řezáky těsně překrývají spodní řezáky a rostou rovně z čelistí.
Krk: dostatečně dlouhý, suchý a svalnatý.
Přední končetiny: jsou rovné s dokonalým kostěným podkladem, ramena dobře přiléhají, má dlouhé lopatky se stejně dlouhým ramenem, což umisťuje končetiny pod tělo. Loketní klouby jsou pevné.
Trup: vyvážený, dobře svázaný, hrudník je prostorný a hluboký. Žebra jsou dlouhá, pružná, hřbet pevný, rovný.
Zadní končetiny: bedra a končetiny jsou silné a svalnaté, dobře utvářená stehna a lýtka, dobře zaúhlené kolenní klouby. Hlezna jsou rovná. Při pohledu zezadu nevytáčejí se ani dovnitř ani ven. Zásadně nežádoucí je kravský postoj.
Tlapy: kulaté, kočičí.
Oháňka: nasazena a nesena ve výši hřbetu, délkou dosahuje ke hleznu, bez kadeře nebo zakroucení na špičce.
Pohyb: živý a energický. Pohyb předních i zadních končetin je přímý a pravidelný. Krok je dlouhý, bez náznaků nepravidelného pohybu předních končetin.
Osrstění: hladké nebo mírně zvlněné s dobrou podsadou, nepropustnou pro vodu.
Zbarvení: jakýkoliv odstín zlaté nebo krémové, nikdy ne červené či mahagonové. Několik bílých chloupků je přípustné pouze na předhrudí.
Velikost: kohoutková výška psů je 56 - 61 cm, fen 51 - 56 cm.
Vady: jakékoliv odchylky od výše uvedených bodů musí být považovány za vady a jejich závažnost musí být vztahována podle stupně projevu vzhledem ke standardu.
Poznámka: psi musí mít dvě zřetelná normální varlata, zcela sestouplá do šourku.

Chesapeake Bay Retriever

22. listopadu 2006 v 4:34 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Charakteristika plemene

Chesapeake Bay Retriever

Země původu: USA
Výška:psi mají mít 58 - 66 cm, feny 53 - 61 cm. Zvířata větší či menší nechť jsou přísně penalizována.
Proporce: Výška v kohoutku má být poněkud menší než délka těla od prsní kosti k hýždím. Hloubka těla má být nejméně k lokti.Vzdálenost od ramene k lokti a od lokte na zem má být přibližně stejná.
Váha: psi mají vážit 29,5 - 36,5 kg, feny 25 - 32 kg.
Hlava: Chesapeake má mít inteligentní výraz.
Oči: jsou střední velikosti, jasné, barvy žlutavé nebo jantarové, široce posazené
Uši: jsou malé, vysoko nasazené, volně visící, středně masité
Mozkovna: je široká a kulatá se středním stopem
Hřbet nosu: je středně dlouhý, morda je přibližně stejně dlouhá jako mozkovna, klínovitá ale ne zašpičatělá, pysky jsou tenké, nesvěšené.
Skus: preferován je nůžkový, ale klešťový je přijatelný. Diskvalifikace: podkus, předkus.
Hřbet, horní linie, trup: Hřbet má být střední délky, silně osvalený, zužující se k ramenům. Vrchní linie ukazuje kyčle stejně vysoko jako rameno nebo poněkud výše.
Záď: má být krátká, dobře svázaná a silná.
Trup: je střední délky, není zavalitý,ani kapří, s výrazným pasem ,ocas má být správně nasazen. Ocas je střední délky středně silný u kořene. Má být přímý nebo mírně zakřivený. Nesmí se stáčet nad záda nebo do boku.
Přední končetiny: nesmí mít sklon ke slabosti v jakémkoliv ohledu.
Ramena: mají být skloněná s úplnou volností akce, se spoustou síly a bez jakéhokoliv omezení pohybu.
Nohy:mají být střední v délce i síle, vykazovat dobré osvalení i kosti. Záprstí je mírně skloněné a středně dlouhé.
Při pohledu zepředu nebo zezadu mají být rovné. Paspárky na předních bězích mohou být odstraněny. Tlapky mají dobrou plovací blánu a mají mít dobré vlastnosti s dobře zakulacenými polštářky a uzavřené.
Zadní končetiny:dobré zadní končetiny jsou podstatné. Mají ukazovat stejně síly jako přední. Nesmí tady být známka jakékoliv slabosti. Mají být zvlášt silné, protože zajišťují při plavání rozhodující zdroj síly. Nohy musí být střední délky a síly, vykazovat dobré kosti a svaly. Mají být správně zaúhlené. Vzdálenost od kolena k zemi má být střední. Při pohledu zezadu nebo zepředu Mají vyhlížet přímé. Paspárky, pokud jsou, musí být odstraněny. Diskvalifikace:paspárky na zadních nohách musí být odstraněny.
Srst: má být silná a krátká nikde ne delší 4 cm s jemnou, hustou, vlně podobnou podsadou. Chlupy na líci a nohách mají být velmi krátké a pevné. Tendence k vlnění je přípustná pouze na ramenech, hřbetu, zádi a bedrech. Mírné zpeření na zadních končetinách a břiše je přípustné.Textura srsti CHBR je velmi důležitá, protože CHBR je využíván k lovu ve všech druzích nepříznivého počasí, často pracuje na ledu i ve sněhu. Olej v hrubé vnější srsti a vlně podobná podsada mají zvláštní význam v ochraně před studenou vodou ( aby se nedostala ke kůži) a navíc rychle usychá. CHBR má vodě odolnou srst, stejně jako kachna peří. Když se otřepe povylezení z vody, nesmí držet vůbec vodu. Diskvalifikace: srst, která se kudrnatí nebo má k vlnění tendenci po celém těle, srst delší než 4,5 cm.
Barva: CHBR musí mít barvu co možná nejblíže barvě krajiny v níž pracuje. Jakákoliv hnědá, třtinová nebo uschlá tráva jsou přípustné. Jednobarevní mají přednost. Jednotlivé odstíny se neupřednostňují, bílé skvrny na prsou, břiše, prstech nebo zadní straně tlapek jsou přípustné. Čím jsou však menší, tím lépe. Bez skvrn mají přednost. Barva srsti a její struktura musí být v každém případě v centru pozornosti rozhodčího. Diskvalifikace:Černá barva, bílá místa jinde než povoleno výše.
Chůze, pohyb : uhlazený, volný a nenucený s výrazem velké moci a síly. Při pohledu z boku nesmí být vidět žádná omezení předních a velká síla zadních končetin, bez ohýbání v zápěstí a kotníku. Při pohybu k posuzovateli nesmí být patrné vybočení v loktech.Když se vzdaluje, nesmí být ani náznak kravského postoje. Se zvyšující se rychlostí pohybu se tlapky přibližují ke středu tíhové linie.
Temperament : Chesapeake má nadání ukazovat jasné a šťastné vlohy s inteligentním výrazem. Statečnost, vůli pracovat a ostražitost, nos, inteligence a láska k vodě, všeobecné kvality a hlavně vlohy by měly být dány prvotní úvahou v selekci a chovu CHBR.
Poznámka: Psi musí mít dvě zřetelná normální varlata, zcela sestouplá v šourku.

Labrador Retriever

22. listopadu 2006 v 4:33 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Charakteristika plemene

Labrador Retriever

Země původu : Velká Británie.

Celkový vzhled: silné konstituce, pevně svázaný, velmi aktivní se širokou lebkou, široký a hluboký hrudník, silná a dobře utvářená bedra a záď.
Charakteristika: dobré povahy, velmi agilní. Vynikající nos, ušlechtilá morda, milovník vody, adaptibilní, oddaný společník.
Povaha: inteligentní, čilý, bystrý, poslušný a oddaný. Má laskavou povahu, bez agresivity nebo nevhodné bázlivosti.
Hlava a lebka: lebka je široká s dobře utvářeným stopem, suchá bez masitých lící. Čelisti jsou středně dlouhé, silné a neseseknuté. Nos je široký, nosní otvory dobře vyvinuté.
Uši: nejsou příliš velké ani těžké, visí dolů podél hlavy a jsou nasazeny spíše dozadu.
Oči: středně veliké, vyjadřující inteligenci a dobrou náladu, barvy hnědé nebo lískových oříšků.
Morda: čelisti a zuby silné, skus perfektně pravidelně nůžkový, t.j. horní řezáky těsně překrývají spodní řezáky a rostou rovně z čelistí.
Krk: suchý, silný.
Přední končetiny: ramena jsou dlouhá a šikmá. Končetiny mají pevný kosterní podklad, jsou kolmo postaveny od lokte k zemi, ať při pohledu zepředu nebo z boku.
Trup: hrudník široký a hluboký s dobře klenutými a pružnými žebry. Hřbet je rovný. Bedra jsou široká, krátká a silná.
Zadní končetiny: záď je dobře vyvinutá, osvalená, není zúžená, s dobře vyvinutým a pohyblivým kyčelním kloubem. Zadní končetiny jsou při pohledu zezadu rovné. Kravský postoj je zásadně nežádoucí.
Tlapy: kulaté a silné, prsty sevřené, dobře klenuté, polštářky jsou tlusté a silné.
Prut: výrazně charakteristický pro toto plemeno, má být silný u kořene, zužující se ke konci, středně dlouhý, bez podsady, obrostlý hustou, krátkou, silnou, přilehlou srstí, působící dojem popisu vydřího ocasu. Má být nesen vesele, ale nemá být otočen na hřbet.
Pohyb: volný a plynulý, přímý a normální při pohledu zepředu i zezadu.
Osrstění: výrazně charakteristické pro toto plemeno. Srst je krátká, hustá, podsada není zkadeřená, při dotyku ruky se jeví jako přiměřeně tvrdá.
Zbarvení: jednotně černá, žlutá nebo čokoládově hnědá. Žlutá se vyskytuje v odstínech od světle smetanové po liščí červeň. Malé bílé skvrny jsou přípustné pouze na předhrudí.
Velikost: ideální výška v kohoutku psi 56 - 57 cm, feny 54 - 56 cm.
Vady: jakékoliv odchylky od výše uvedených bodů musí být považovány za vady a jejich závažnost musí být vztahována podle stupně projevu vzhledem ke standardu.
Poznámka: psi musí mít dvě zřetelná normální varlata, zcela sestouplá do šourku.

Co to vlastně je rodinný pes?

21. listopadu 2006 v 15:19 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Chovatelství
Co to vlastně je rodinný pes?
Rodinný pes žije a pohybuje se se svými lidmi nejenom na samotách a na venkově, ale také v hustě zalidněných oblastech velkoměst. Nemá žádnou speciální příslušnost k určité rase či plemeni. Může to být voříšek, pejsek z útulku nebo šampion s průkazem původu. Je to prostě takový pes, který s námi sdílí náš běžný rodinný život , umí se správně chovat v každé situaci a může nás rovněž bez problémů kamkoliv doprovázet. Běžné situace jako např. pouliční ruch, návštěva restaurace, jízda MHD, cizí lidi, ostatní psi nebo zvěř by ho neměli vyvádět z rovnováhy a měl by být ve všech těchto momentech naprosto ovladatelný a poslušný. Nic ale nevzniká samo od sebe a správné chování se bohužel nedědí ani po rodičích . Musíme se přičinit sami a pokud možno se snažit vše hned od počátku dělat správně.

Pes s námi společně na cestách

21. listopadu 2006 v 15:14 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Chovatelství
Pes s námi společně na cestách
Kdo má psa, ví, že jeho chlupatý kamarád by za něj nejspíš bez váhání položil život. Člověk mu lásku oplácí nekonečným drbáním, elegantními obojky, dobrůtkami všeho druhu, protibleším šamponem, nezřídka i možností účastnit se rodinných snídaní stejně jako pracovních porad. Vezmeme-li však pejska s sebou na dovolenou, může se stát, že napácháme víc škody než užitku.
Společně k moři ? .... Ne !
Podle veterinářů je v první řadě nutné včas zjistit, zda má pes do míst, v nichž budeme svou dovolenou trávit, přístup. Mnozí majitelé penzionů či hotelů v posledních letech rádi vítají i čtyřnohé rekreanty, ale takto vstřícný přístup nemusí být vždycky pravidlem.
Míříte-li na dovolenou k moři, nechte raději svého peska v renomovaném psím hotelu. Slaná voda a písek pro psa není to nejlepší, způsobuje časté a silné zažívací problémy. A navíc: zatímco my se u moře příjemně vyhříváme, náš pes o jižní teplo příliš nestojí.
Pozor na doklady !
Málokdo ví, že už při cestě do sousedního okresu by měl s sebou mít potvrzení o zdravotním stavu psa, které může vydat soukromý veterinář, a očkovací průkaz se záznamy o platné vakcinaci. Cestujeme-li do zahraničí, je třeba vědět, jaké povinnosti směrem k příslušnému státu musíme v souvislosti se psem splnit. Samozřejmostí je mezinárodní očkovací průkaz a PAS a neuškodí ani potvrzení o dobrém zdravotním stavu zvířete, vydané státním veterinárním lékařem.
Je-li pes zvyklý na určité krmivo a majitel si není jist, že je koupí na místě, kde bude trávit dovolenou, měl by si dostatek potravy pro zvíře vzít s sebou.
Voda nesmí chybět !
Každý pejskař zpravidla ví, jak jeho mazlíček snáší cestování. Veterinář mu samozřejmě může předepsat zklidňující léky, ale ani ty nejsou zázračné. Pokud páníček ví, že psovi je v autě mizerně i při popojíždění ve městě, nepoveze ho jistě přes půlku Evropy.
Bezproblémovému průběhu cesty napomůže i odpovídající dietní režim: pes by se před jízdou neměl krmit, nebo jen minimálně, najíst může dostat až na místě. Velice důležité je však, stejně jako u lidí, dodržování pitného režimu. Dostatek vody a miska by měly být při cestování samozřejmostí. Čas od času je třeba zastavit a dát zvířeti možnost, aby se venku protáhlo, ochladilo a napilo.
Delší jízdy se štěňaty odborníci nedoporučují vůbec. Proti cestování v okolí bydliště nic nemají, štěňátka si na auto a všechno, co s ním souvisí, musejí zvyknout, ale na delší trasy by psy mladší pěti měsíců nebrali. Je-li přesto třeba štěňata někam přepravit, je nezbytné dát je očkovat proti parvoviróze, psince, zánětu jater a leptospiróze, při plánovaném pobytu v přírodě i proti borelióze. Rovněž cestování s psími seniory se nedoporučuje.
Psí smutek?
Odloučení od pána, který se po dva týdny máchá v moři, většina psů snáší bez problémů. Někteří psi komunikují s cizími lidmi už od první minuty, jiní se nechají apaticky vyvenčit a nakrmit. Máte- li možnost psího profesionálního hotelu, bude psovi jistě lépe tam, s dozorem zkušených kynologů mezi jinými psími kamarády. Většina psů uvítá změnu a denní program, kdy se stále něco děje a na smutek není čas. Budete velice překvapeni až se Vašemu miláčkovi vůbec nebude chtít z hotelu.

Je hotel pro psy vhodný ?

21. listopadu 2006 v 15:09 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Výchova a výcvik
Je hotel pro psy vhodný ?
Blíží se doba dovolených a mnozí majitelé psů hledají pro svého psího kamaráda vhodné zařízení, kde by psa mohli umístit. Zde je tedy několik rad a doporučení, budete-li hledat vhodné psí zařízení.
V každém případě se zajeďte do místa, kde by měl být pes ubytován podívat osobně. Podrobně prozkoumejte chovatelské zařízení, kde bude Váš pes bydlet. Je bouda čistá ? Je v kotci dostatek místa ? Jsou misky čisté ? Mají psi čistou vodu ? Kde se skladuje krmivo ? Sledujte i psychický stav psů, chování jednotlivých pejsků ; pes umístěný v psím hotelu by měl kladně reagovat na svého dočasného pána. Většina psů jsou totiž vzdor psím historkám o věrnosti pěkní "nevěrníci" a člověka, který jim věnuje pohlazení a jídlo vítají při pobytu v psím zařízení jako pravého pána.
Majitel psího hotelu by měl mít sjednané pojištění. Co když Váš pes uteče a někoho pokouše, něco zničí nebo zaviní dopravní nehodu ? Budete to platit Vy ! Jaký je denní režim v psím zařízení ? Kde mají psi výběh a jak často chodí na procházky ? Alarmující je zjištění, když sousedé v okolí psího hotelu netuší, že v jejich blízkosti psí hotel je. Tam, kde se chodí na procházky to sousedé vědí vždy. Pozor na "rodinné ubytování" v rodinném domku. Bohužel, mnoho psů je umístěno po dobu pobytu v mrňavých boxech v garáži nebo ve sklepě.

ZÁSADY PŘI VÝBĚRU HOTELU PRO PSY

  1. Každý pes má vlastní kotec s boudou nebo pelechem.
  2. Krmení se musí přizpůsobit zvyklostem psa.
  3. Venčení se provádí jednotlivě, min. 2x denně.
  4. Provozovatel má kynologické zkušenosti (chov psů, výcvik psů…)
  5. Prostředí hotelu musí být čisté (žádné zbytky potravy, výkaly…), neplatí pro roztroušené hračky, vyhrabané díry, okousané stromky apod..

Jak a kde ubytujeme svého psa

21. listopadu 2006 v 15:05 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Chovatelství
Jak a kde ubytujeme svého psa
Může být retriever ubytován venku nebo naopak v bytě? Odpověď nemůže být jednoznačná a existuje mnoho výjimek, ale i pravidel, kterých je dobré se držet.
Štěně přivezené od chovatele
Pokud se jedná o ubytování štěněte, které jste si právě přivezli od chovatele, je z důvodu navázání vzájemných vztahů a vhodné socializace dobré ho vzít alespoň na několik dní domů. Existuje však jedna výjimka, a to v zimním období. Jedná-li se o štěně, které chovatel do vašeho odběru měl ubytované za každého počasí venku a i vy ho hodláte mít po celý rok venku na zahradě, určitě jej neberte ani na pár dní domů a rovnou jej ubytujte venku. Takové velké teplotní výkyvy by mohly být štěněti zdraví nebezpečné. Samozřejmostí musí být kvalitní, výborně zateplená bouda, vhodné je vytápění s termostatem.
Pes ubytovaný celoročně venku
Venku může být ubytován téměř každý pes. Ovšem celoročně ubytovat retrievera venku, tedy i přes zimní měsíce, není až tak jednoduché.
Například krátkosrstý pes potřebuje výborně zateplenou boudu, nejlépe s tzv. předsíňkou, umístněnou na vhodném - chráněném místě, nejlépe s vytápěním. Správná psí bouda nesmí být příliš veliká! Pes by měl mít možnost pohodlně se postavit, lehnout si a otočit se. Umístění boudy na místě chráněném před deštěm, větrem a přímým sluncem (doporučujeme umístění na východní straně domu, aby se pes mihl těšit z teplých raních paprsků). Na zimu je vhodné zakrýt vstup dekou nebo jiným poddajným materiálem a boudu vystlat spíše senem a slámou než dekou, která není-li v boudě topení nasává vlhkost a psa naopak chladila. K dispozici jsou na trhu topné panely s termostatem, které se připevňují na strop boudy , méně vhodné jsou topné podlážky . POZOR: Je nezbytně nutné zabránit neustálé změně pobytu mezi venkem a bytem. V zimě by měli psi umístění venku dostávat místo běžné stravy stravu vysokoenergetickou, bohatou na tuk a proteiny .
Pes v bytě? A co v paneláku?
Nad tím, že pes je ubytován uvnitř rodinného domku, se nikdo nepozastaví. Avšak velký pes v panelovém domě? To hned tak každý "nestráví" a poukazuje na to, že tak velký pes je v paneláku chudák. Většinou se za tímto názor schovává něco zcela jiného - pocit, že velký pes na sídlišti dělá "větší nepořádek". Ovšem pes ubytovaný v bytě rozhodně není chudák. Není ošizen o kontakt se svou rodinou. Musí být chtě nechtě několikrát denně brán ven alespoň na malou procházku, účastní se mnohých aktivit se svou rodinou… Navíc byt je podstatně větší než-li kotec, a pokud je pes dobře vychováván, rodině nepřekáží a sousedi o něm téměř nevědí. Nezřídka pes ubytovaný v kotci, nemluvě o psech na zahradě, vidí svého pána jen jednou za den - když ho jde nakrmit a na nějaké procházky většinou "není čas". Neměli by se odsuzovat žádní majitelé psů, ať mají svého psa umístněného kdekoliv, pokud je v čistotě a pokud je mu věnováno tolik času, kolik pes opravdu potřebuje.
"Uděláme psovi radost…?!"
Je mnoho majitelů psů, kteří chtějí svému psíkovi-dospělákovi (celoročně ubytovanému venku) udělat radost, např. na vánoce a vezmou ho z třeskutých zim do přetopeného bytu (domu). Psíkovi určitě momentálně radost uděláte, ovšem jak se tam bude cítit za pár minut? Kožich odložit nemůže… Organizmus psa na takové nárazové obrovské teplotní rozdíly není připraven. Některým, mrazem tak trochu zkřehlým plemenům, vezmete-li je do vyhřáté místnosti, může vaše dobrosrdečnost způsobit velké zdravotní komplikace, v některých případech končící smrtí!
Je nutné si uvědomit, jaké horko vašemu psíkovi musí být u vás doma. Díky chladnému počasí se psíkovi ubytovanému venku vytvořila podsada, která jej chrání před zimou a ta ho hřeje i ve vyhřátém bytě.
Tak jako pro psa ubytovaného celoročně venku jsou nebezpečné nárazové vysoké teploty v zimním období při přemístění do bytu, ani u psů celoročně ubytovaných v bytě není rozhodně zdraví přínosný dlouhodobý pobyt venku, klesne-li teplota hluboko pod bod mrazu. Je samozřejmě něco jiného, jdete-li s ním na procházku apod., kde se může pohybem doslova zahřát, ale vystrčit psa na nějakou tu hodinku za dveře "ať je na čerstvém vzduchu", je hazardování s jeho zdravím. Právě psům drženým v bytě se nevytváří zmiňovaná podsada. Jsou zvyklí na teplo a mráz má k jejich kůži daleko jednodušší přístup. Samozřejmě jsou náchylnější např. k prochladnutí.

Poporodní péče o fenu

21. listopadu 2006 v 14:57 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Chovatelství
Poporodní péče o fenu
Po porodu by měla fena se štěňaty být uložena na klidném, teplém místě v bytě, které je nutné chránit před průvanem. Protože se štěňata rodí bez vyvinuté termoregulace, doporučuje se umístit celý vrh v porodní bedně se zajištěnou teplotou okolo 30°C, vystlanou např. starým prostěradlem, novinovým papírem, který můžete pohodlně měnit a udržovat tak štěňátkům čistotu. Štěňata by měla v bedničce zůstat asi 4 týdny. Po skončení porodu by měla být fena vyšetřena veterinářem, jestli jsou na světě již všechna štěňata, a jestli porozená štěňata jsou v pořádku.
Pro zdraví štěněte je nesmírně důležité, aby se ihned po porodu napila mleziva ( kolostrum), což je sekret mléčné žlázy, který se tvoří asi do tří dnů po porodu. Je složením podobné mléku, ale obsahuje větší množství bílkovin, minerálů a solí. Nejen že čistí trávicí trakt štěnete, ale je i nepostradatelné pro vysoký obsah protilátek. Schopnost vstřebat protilátky střevní sliznicí u štěňat velice rychle mizí, už za dvě hodiny po narození se několikanásobně snižuje a dvou dní se ztratí úplně. Protilátky, které štěňata získala přes placentu a z mleziva chrání štěňata do doby 6 týdnů života. Štěňata, která se v průběhu dvou hodin po porodu nenapile mleziva, jsou méně odolná a častěji nemocná.

Slabé štěně

21. listopadu 2006 v 14:55 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Chovatelství
Slabé štěně
V době po narození lze štěňata rozdělit podle BIOTONU, což je soubor a intenzita aktivit štěněte, do čtyř skupin:
  1. štěňata ihned po vybavení z plodových obalů aktivně vyhledávají matčiny struky a sají mléko
  2. štěňata krátkou dobu po svém narození jen leží, později se sama vzchopí a hledají struky
  3. štěně se může snažit dostat k mléčné žláze, ale není schopno nalézt struk a přisát se k němu, po přiložení ke struku saje velmi málo a brzo přestane
  4. štěně se nepohybuje a nesaje
Zdravé štěně má na dotek suchou, teplou a pružnou kůži, oproti tomu štěně, které je slabé, je na dotek vlhké a ochablé. Štěně, které je slabé se projevuje slabým kvílením a buď nepokojným pohybem po bedničce nebo naopak leží odevzdaně v koutě. Je potřeba sledovat, která štěňata dostatečně nesají mateřské mléko, pokud štěně několik kojení vynechá, zeslábne natolik, že už není schopno pít samo. Takováto štěňata je možné odchovat uměle. Chovatel, který chce odchovávat zdravé a silné psy, a kterému nezáleží pouze na počtu prodaných štěňat, by měl z vrhu vyřadit štěňata ze 4. a 3. skupiny, i kdyby svou velikostí převyšovala ostatní štěňata. Pokud si chovatel dá tu práci a odchová i štěňata ze 3. skupiny a vyrostou z nich jedinci odpovídající plemeni, projeví se zdravotní problémy. Násilné odchovávání slabých neživotaschopných jedinců vede k degeneryci plemen.

Kojení a odstav štěňat

21. listopadu 2006 v 14:52 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Chovatelství
Kojení a odstav štěňat
Štěňata jsou na mateřském mléku zcela závislá po dobu přibližně tří týdnů, kojena by však měla být nejméně po dobu šesti týdnů. Při kojení by se štěňata v žádném případě neměla vyrušovat, je potřeba nechat je v této době v klidu o samotě s fenou.
Přikrmovat štěňata pevnou stravou lze již od třetího týdne jejich života, kdy klesá produkce mléka u feny.
Štěně na nový způsob stravování navykáme nejprve tak, že mu ji nabídneme na prstě a necháme ochutnat. Později stravu nalijeme do mělké misky. Každé ze štěňat by mělo mít svou misku. Úplně jsou štěňata odstavena ve věku asi šesti týdnů, v tomto období kojí fena již pouze výjimečně.

Chrup Vašho psa a prořezávání zubů

21. listopadu 2006 v 14:50 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Chovatelství
Chrup Vašho psa a prořezávání zubů
Věk psaProřezávání zubů
3 až 6 týdnůmléčné zuby - špičáky, řezáky, první tři premoláry
4 měsícemléčné zuby - čtvrté premoláry, trvalé zuby - třenové čtyřky, střední řezáky
5 - 6 měsícůtrvalé zuby - krajní řezáky, špičáky, první tři třenové zuby, první stolička
6 - 8 měsícůdruhá stolička ve spodní čelisti
Při prořezávání trvalého chrupu má štěně stejné problémy, jaké známe u dětí, tedy otoky a záněty dásní a bolest. Projeví se to jejich neklidem, odmítáním potravy nebo slintáním. Je vhodné v tomto období dát štěněti k okousávání nějaký tvrdý předmět, čímž se zmírní bolest dásní a urychlí se vypadávání mléčných zubů.
Někdy se stává, že trvalé zuby nemohou vytlačit zuby mléčné. Trvalé zuby jsou již částečně prořezány, ale mléčné zuby ještě dobře drží v dásni. V tomto případě se poraďte s veterinářem, jestli není vhodné mléčné zuby vytrhnout.

Jak naučit svého mazlíčka k čistotě

21. listopadu 2006 v 14:48 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Výchova a výcvik
Jak naučit svého mazlíčka k čistotě
S nácvikem čistotnosti je nejlépe začít ihned po odběru štěněte. Štěně většinou potřebuje vykonat svou potřebu po probuzení nebo po jídle. Pokud máte zahradu a trávíte většinu času doma, máte nejlepší předpoklady k tomu, aby se štěně naučilo vykonávat potřebu mimo dům co nejdříve. Pokud bydlíte v bytě, musíte se rozhodnout, jestli nejprve budete učit štěně chodit na noviny v bytě nebo hned od začátku zahájíte nácvik čistoty venčením. Občas se štěněti stane nehoda i v bytě, nikdy ho však za to netrestejte, mohlo by to mít nežádoucí následky. Na každém štěněti jsou, předtím než vykoná potřebu, patrné určité signály, často je to očichávání podlahy v kruhu. Mezi tímto varovným signálem a vykonáním potřeby uplyne většinou jen velmi krátká doba, proto byste si měli těchto známek všímat, časem je jistě velmi dobře rozpoznáte. Naučte také svého psa vykonávat potřebu na povel, později to jistě oceníte. Když se štěně chystá vykonat potřebu na vámi určeném místě, vyřkněte povel, např. "čůrej" nebo "udělej loužičku", a když štěně potřebu vykoná, pochvalte je. Není důležité, jak váš povel bude znít, avšak je nutné, aby byl pokaždé stejný.
Nácvik na noviny
Pokud je štěně v ohrádce, patrně si k vykonání potřeby vybere koutek v protilehlém rohu pelíšku. Připravte tam štěněti noviny, ale zaznamenáte některý ze signálů, štěně ihned vezměte a odejděte s ním ven. Štěně nenoste, nechte je běžet za sebou, aby poznalo cestu. Za vykonání potřeby venku je pochvalte.
Pokud štěně volně běhá po bytě, vyberte místnost bez koberce, kde štěně nějakou dobu můžete nechat. Celou podlahu pokryjte novinovým papírem, a až si štěně vybere své místo, ostatní papíry odstraňte. Štěně by mělo chodit stále na stejné místo. Postupně novinový papír přesunujte směrem ke dveřím, později až za dveře, a nakonec jej úplně odstraňte.
Nácvik k venčení
Nejlepší způsob nácviku čistoty je zůstávat se štěnětem nějakou dobu doma. Choďte s ním ven vždy, když se probudí, po jídle nebo po ukončení aktivity. Vysledujte co nejdříve, jaké štěně vysílá signály, když chce vykonat potřebu, a vždy, když se k tomu chystá, běžte s ním ven. Vyřkněte povel, vyčkejte se štěnětem, a po vykonání potřeby, na vámi určeném místě, štěně pochvalte.

Jedovaté rostliny - nebezpečí pro vašeho psa

21. listopadu 2006 v 14:45 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Chovatelství
Jedovaté rostliny - nebezpečí pro vašeho psa
Některé rostliny, které se vyskytují ve vaší zahradě i domácnosti mohou být pro psa jedovaté. Mohou psovi způsobit nejen podráždění kůže nebo sliznice, ale i otravu, či dokonce přivodit smrt. Měli byste proto znát všechny rostliny, které se v okolí psa vyskytují, a ty nebezpečné odstranit. Zde je uveden jmenný seznam rostlin nebezpečných pro psa, příznaky otravy a jak poskytnout psovi okamžitou první pomoc hledejte v rubrice "Péče o zdraví psa - První pomoc"
Áron
Azalka - listy
Anglický ořech, černý ořech - skořápka
Amarylis - cibule Břečťan - plody
Cesmína
Čemeřice nachová
Durman - semena
Divizna
Diefenbachie - šťáva z listů a stonků
Dřišťál
Filodendron - listy
Gloriosa
Houby - kalich
Jmelí - bobule
Jablko - semena
Kapradiny
Konvalinka - cibule
Kopřiva
Korálovník - všechny části rostliny, zvláště plody
Kosatec - cibulka
Kroton - mléčná bílá šťáva
Lopuch - květenství
Lilek černý
Lekníny
Měsíček
Meruňka - semena
Mandle - semena
Narcis - cibulka
Náprstník - celá rostlina
Oměj
Oleandr - listy, kůra, stonek
Pivoňka
Primulka - listy na dotek
Pryskyřník
Poinsetia
Reveň
Rhododendron
Routa
Škumpa orobincová
Tis - jehličí, kůra, semena
Tabák - listy
Trnová koruna - šťáva z listů
Trnovník akát
Tulipán - cibulka
Třešeň - semena
Vánoční hvězda - mléčná bílá šťáva
Vistárie
Višeň - semena
Zerav
Zimostráz

Výběr hraček pro štěně

21. listopadu 2006 v 14:43 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Chovatelství
Výběr hraček pro štěně
K dobrému vývoji každého štěněte patří hra. Nejlepší variantou samozřejmě je, když si se svým pejskem hrajete vy, jeho majitel. Avšak jsou chvíle, kdy zrovna nemáte čas nebo pes musí zůstat sám doma, a štěně si musí hrát samo. K tomu mu ovšem musíte obstarat hračky, protože jinak si ke hraní a kousání najde v domácnosti něco sám. Každá hračka však není pro vašeho čtyřnohého miláčka vhodná, je důležité se zamyslet nad jejich výběrem. Na trhu je velmi mnoho speciálních hraček, které jsou vhodné nejen pro štěňata, ale mají je ve velké oblibě i dospělí či starší psi.

Vývojové stadium růstu psa

21. listopadu 2006 v 14:31 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Chovatelství
Vývojové stadium růstu psa
0. až 2. týden - neonatální etapa vývoje
Štěňata se rodí slepá a hluchá a nemají ani čich ani termoregulaci. V tomto období má štěně silně vyvinutý sací reflex a většinu dne spí a saje mléko od matky.Také se dokáže přesunout na krátkou vzdálenost lezením, ale ještě neumí chodit ani se postavit. Oči se štěňátku otevírají kolem 12 dne, ale zpočátku je jejich zrak ještě slabý. Schopnost učení u štěňat je nepatrná. Přes to je ověřené, že nenásilně podávané stimulující podněty , jako světlo, krátkodobé vystavení chladu, dotyky chovatele, zvedání a otáčení štěňat apod. mají na vliv na rozvoj štěňat, a tato štěňata jsou daleko čilejší než štěňata odchovávaná v izolaci. V praxi to znamená, že v této vegetativní fázi je přítomnost chovatele nezbytná.
2. až 3. týden - přechodová fáze vývoje
Na konci druhého týdne života štěňata začínají otvírat oči, i když zrak je zpočátku slabý. Tato událost završuje neonatální stadium a začíná nová etapa. Štěně začíná chodit a je schopno samo močit a vyprazdňovat se, v předchozím období u tohoto musela asistovat fenka, která je k tomu stimulovala olizováním pohlavního orgánu a konečníku. Kolem 20. dne věku štěněte začíná fungovat sluch a čich. Přechodová fáze trvá asi jeden týden, přibližně do 21. dne života. Zlepšuje se zrak, funguje čich. Štěňata začínají vnímat svoje sourozence a začínají i první hry. V této době se začínají prořezávat první zuby - mléčný chrup. Od třetího týdne života lze i štěňat začít přikrmovat, nejprve kašovitou stravou.
3. až 7. týden - fáze vtiskávání
Tato fáze navazuje na velmi krátkou fázi přechodovou a je pro vývoj štěněte nejdůležitější. Obecně lze říci, že v této době proběhlé vtištění je nezvratné a jeho důsledky se projeví v chování dospělého jedince. Výrazně se rozvíjí mozkové centrum, spánek se zkracuje a objevují se vztahy mezi štěňaty.
V této době by měla nastat postupná socializace štěněte, což znamená intenzivní kontakt s lidmi
8. až 12. týden života - fáze socializační
I tato fáze má obrovský vliv na budoucí povahu štěněte. Na práci chovatele musí navazovat intenzivní práce majitele, protože v tomto věku jsou štěňata předávána novým majitelům. V této fázi je již ukončen vývoj mozku i kritická fáze pro vtiskávání, a individuální péče o štěně u nového majitele by měla být zárukou dalšího rozvoje psychiky. U štěňat se rozvíjí zvědavost, navazují kontakty s jinými lidmi i jinými zvířaty a začínají rozlišovat svojí smečku. Je na majiteli, aby usměrňoval rozvoj štěněte a vštěpoval mu správné návyky. Ve výchově je zapotřebí počítat u dominantních jedinců se vzrůstající potravní agresivitou, kterou musí majitel správně usměrnit.
8. týden až po nástup puberty - stadia štěnecí
Toto období je ideální k postupnému výcviku psa a také k vyčlenění jeho postavení v nové rodině. V tomto období je štěně dobře tvárné a za úplatu (pamlsek) je schopno vykonávat to, co po něm požadujeme, nezapomeňme také na slovní pochvalu s patřičnou intonací v hlase. Intonace našeho hlasu je pro komunikaci se psem velmi důležitá. Štěně se brzy naučí, podle našeho hlasu rozpoznat, co je špatně a co dobře.
PUBERTA
Je období dozrávání pohlavních žláz. U fen je příznakem první hárání (okolo 6.-10. měsíce), u psů není pohlavní dozrávání tolik viditelné. Příznakem bývá zvedání nohy při močení a počátek značkování. Sexuální dozrávání se projevuje i v psychice nástupem náladovosti a neposlušnosti. Začíná se i boj o výsadní postavení ve smečce, stejně staří jedinci se začínají rvát, nebo i potomek napadá matku, může začít i boj mezi dominantním jedincem a jeho majitelem. Toto období, ale bývá krátké a zkušený psovod je usměrňováním psa a případným potlačením agrese rychle překoná.
Toto je jistě pro vás, a hlavně nezkušené majitele nejobtížněji zvládnutelné období v soužití s vašim psem. Pokud jste v předcházejícím období ve výchově nic nezanedbávali, podaří se vám zvládnout toto zvládnout s menšími obtížemi. V tuto dobu určitě poznáte, kde jste kladli menší důraz, váš pes totiž určitě provede nejeden pokus o to, aby povýšil své postavení v hierarchii vaší smečky (rodiny). Při těchto jeho pokusech musíte být velmi důslední, váš kamarád musí pochopit, že jeho snahy jsou zbytečné. Nic však netrvá věčně, a toto období skončí, než se nadějete. Neřešte to tím, že se svého nového kamaráda zřeknete díky jeho dospívání a zbavíte se ho!!!
Od 18 měsíců - dospělost
V tomto období se pes již zklidní, tělesně je již dospělý, jeho charakterové vlastnosti jsou již plně vyvinuty, ale je nutné je stále upevňovat, neboť úplně se stabilizují až kolem 3. roku věku.

Jak se stát chovatelem psů?

21. listopadu 2006 v 14:22 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Chovatelství
Jak se stát chovatelem psů?
Pokud nechcete být množitelem psů bez prokázaného původu a toužíte se stát majitelem chovatelské stanice (CHS) s celosvětově chráněným
názvem v rámci FCI a odchovávat štěňátka s průkazem původu (PP), musíte splnit několik podmínek. Jednou z nich je vlastnit chráněný název Vašeho chovu.

Pokud máte fenu s průkazem původu k zařazení do chovu (viz podmínky jednotlivých plemen), požádáte o tzv. "mezinárodní chránění názvu
chovu".
Na základě žádosti Vám bude přidělenMEZINÁRODNĚ CHRÁNĚNÝ NÁZEV CHOVATELSKÉ STANICE

Jaké podmínky je třeba dodržet a kdo se může stát majitelem chráněného názvu CHS?
  • Navržené názvy budou porovnány s českým registrem CHS ČMKU, poté zaslány na FCI a porovnány s registrem všech členských zemí.
  • Proto bude přiznání Vašeho názvu CHS trvat minimálně tři měsíce.
  • Majitelem CHS může být pouze jedna (právně způsobilá) osoba s trvalým bydlištěm v ČR, tedy ne manželé nebo dítě do 18 let !
  • Chovatelská stanice není vázána na určité plemeno psa !
  • Volte název s ohledem na možnou změnu chovaného plemene v budoucnosti !
  • Název nesmí být hanlivý, ze sprostých slov nebo mluvnicky nesprávný, nesmí obsahovat název plemene nebo pouhou číslici nebo písmeno a musí
    být odlišný od již schválených. (Za shodné názvy se považuje: "Hora" - "z Hory" - "na Hoře", ale lze použít "z Hory" - "z Velké hory" - "na Bílé hoře".)
  • Délka názvu CHS nesmí přesáhnout 40 znaků včetně mezer a smí ho tvořit pouze dvě slova a jedna předložka, jež spojuje název se jménem psa. Tedy je možný název "ze zámku Lešná", ale nikoliv "ze Zámku v Lešné".
  • Název se připouští český nebo cizojazyčný.
  • Schválený název nelze měnit, CHS je možno zdědit nebo převést smluvně na jinou osobu.
  • Osobě, která převedla svoji CHS na jinou osobu již nemůže být přiznán jiný název CHS !
  • Poplatek za registraci mezinárodně chráněného názvu chovatelské stanice činí 1500 Kč + poštovné .

ČESKOMORAVSKÁ KYNOLOGICKÁ UNIE
JANKOVCOVA 53/C, 170 00 PRAHA 7, TEL/FAX +420 234602276

Více informací a zdroj:
Českomoravská kynoligická unie


Přeprava psa autem

21. listopadu 2006 v 14:14 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Výchova a výcvik
Přeprava psů autem

Nejlepší prevencí cestovní nemoci je zvykat psa na cestování již od mládí. Pravidelné cesty autem, zakončené příjemné třeba dlouhou procházkou, obvykle způsobí, že se pes bude nu cestu těšit.

Velké psi je nejlépe vozit v autě combi za mříží nebo sítí. Malé psy můžete mít v plastových přepravních bednách, jednorázově nebo na občasné použití na krátkou vzdálenost lze vzít i schránku z pevného kartónu. Štěně můžeme vézt i v obyčejné, dobře vystlané krabici, připadně s ohřívačí lahví.
Když pes trpí cestovní nemocí, požádejte veterinárního lékaře o tablety proti nevolnosti. Neužívejte sedativa, protože mohou neblaze působit na termoregulaci psu. Velmi nervózní a rozrušené psy však můžete zklidnit speciálními léky, které vám předepíše veterinární lékař.
Nenechávejte psa dlouho samotného v autě, především ne v horkém počasí. Šoky z horka se dostavují nečekaně rychle a mají obvykle osudné následky. Speciální zábrany umístěné zevnitř na oknech dovolují za horka větrat, ale nespoléhejte na ně.
Než nastoupíte cestu, dejte psu možnost, aby se vymočil a vykálel. Asi dvě hodiny před cestou by se měl pes napít a něco málo pojíst. Každé dvě až tři hodiny zastavte, dejte psu napít a vyvenčete ho. Na velmi dlouhých cestách po čtyřech až pěti hodinách jízdy psa trochu nakrmte.