Ten, kdo řekl, že štěstí se nedá koupit, zapomněl na štěňata ! . . . ( Gene Hill )

Prevence a léčba DKK a DLK

29. září 2006 v 4:39 | zlaty.retriever@seznam.cz |  Zdraví
Prevence a léčba DKK a DLK

Léčit dysplazii nelze. Lze se pouze snažit o zmírnění jejích projevů. Mladá rostoucí zvířata zbytečně nepřetěžujte, nehoňte u kola a zajistěte jim vyváženou stravu bez nadbytku bílkovin, s dostatečným množstvím minerálních látek. K průmyslovým granulovaným krmivům nepřidávejte žádné minerální doplňky. V případě, že přesto dojde k projevu kloubního onemocnění (a tyto rady se týkají i jakéhokoli jiného KULHÁNÍ, zajistěte psovi KLID a TEPLO (zavřít psa do pokoje, kotce, nosit do schodů, nenechat ho prochladnout, zajistit, aby ho neobtěžovalo jiné domácí zvíře…) Pes si díky své zvědavosti, žravosti a oddanosti pánovi svůj klidový režim sám nenajde. Musíme mu ho připravit (a mírně ho k němu donutit) sami. Klid mu pomůže stokrát víc než jakákoli protizánětlivá a uklidňující injekce či tableta. (Ta sice na chvíli zbaví bolesti, ale zvíře poškozenou část těla používá, zatěžuje a poškození se prohlubuje). Lékaři radí, že je možné KRÁTKODOBĚ podávat proti bolesti ASPIRIN (nejlépe šumivý fy. Bayern), případně Rimadyl, Brufen aj., ale upozorňují, že jejich dlouhodobé používání může způsobit vředovatění žaludeční sliznice a destrukci chrupavčitých tkání = napomáhají artróze.
Stejně jako u lidí lze provést i operaci poškozených kloubů, s aplikací endoprotézy, implantátu nebo chirurgicky upravit polohu kloubu, aby se kloub zatížil v jiném úhlu a "neviklal" se. Je to však finančně velice náročné (u nás 1 endoprotéza 60 tis. Kč, implantát v Rakousku 500 - 750 €).
Psům s chronickými problémy (DKK, artróza aj.) a projevy tzv. kloubní ztuhlosti (při vstávání, uléhání, po chvíli se rozchodí) by měly být dopřány kratší, ale časté procházky (např. 5x denně), vyloučit schody a zamezit obezitě psa. Pravidelný pohyb je však nutností, nebo klouby zatuhnou a stav se zhorší. Doporučuje se podávat CHONDROPROTEKTIVA (ALAVIS, GAG, Chassoton, Canavit aj.), která by měla napomáhat tvorbě a ochraně chrupavčité tkáně. Dle lékařů není zcela jisté, zda se tyto látky dostávají při perorálním podávání (v potravě) až k těm vrstvám tkáně, kde mohou pomoci, ale nevylučují to (injekční formy fungují 100 %, ale obtížně se shánějí a jsou hrozně drahé). V každém případě jsou neškodné. (Z vlastních i cizích zkušeností však podávání některé z forem těchto preparátů doporučuji, viditelně psům pomáhají).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.